neděle 14. září 2014

Den 5 Road 66 - Grand Canyon

Road 66

Brzy ráno, raníčko, dřív než vyšlo sluníčko jsme se probudili v Needles. Malém zaprášeném zapadákově a vydali jsme se ne dloooouhou cestu do Grand Canyonu, kterou jsme si ale zpestřili cestou po veleslavné Road 66.


Tato byla lemovaná množstvím rozkošných dobových obchůdků se suvenýry plných "starodávných" blbinek atd. Samotné obchůdky však také byly velmi rozkošné, mnohé jistě od 70. let neopravované, zaprášené, plné figurín v dobovém oblečení. Po Road 66 jsme jeli mezi Kingmanem a Selingmanem a rozhodně si ji nepředstavujte jako nějakou "oldschool" cestu plnou děr známou z Čech. Je to kvalitní super cesta, jen trochu delší..:)




Grand Canyon

K velkému kaňonu jsme přijeli poměrně pozdě a to kolem třetí hodiny odpoledne. Nasadili jsme batůžky, voblíkli bačkůrky a vyrazily jsme,  přičemž jsme se mírně podivovali, jak málo turistů navštěvuje úžasný velký kaňon.  Ušli jsme asi 400 metrů a zjistili jsme, že vlastně vůbec nejsme v NP Grand Canyon. Takže jsme zase nastoupili do našeho miláčka Dodge a jeli do parku. Tam už bylo o něco více lidí... auta na 4 parkovištích.
Vystoupili jsme z auta a šli jsme pomalu, pomalu a pak sme běželi. A najednou... z ničeho nic se to otevřelo! Prvně zůstanete stát v němém úžasu, pak když Vás němý úžas mírně přejde zase nenacházíte slova a aby ste to, co stojí před Vámi popsali.




Je to totiž mírně nepochopitelná záležitost. Strašně mě mrzelo, že sme se nemohli vydat na tůru do dna kaňonu k Havasupai Falls – místa na daný termín již byla vyprodaná. Myslím si totiž, že ta tůra by v mém srdci ke Grand Canyonu vypálila mnohem silnější díru. Ale i tak.. ! Kaňon je prostě naprosto nepochopitelný a nádherný.

Prvně jsme si udělali asi kilometrovou procházku po nejfrekventovanější části kaňonu nejblíže k parkovištím a poté sedli na autobus, který turisty vozí po jedné z tras. Nechali jsme se odvézt asi na třetí vyhlídku a pak rychle pešky spěchali na tu druhou, kde má být nejkrásnější pohled na západ slunce. Všichni jsme to krásně stihli, sedli se na okraj GK, otevřeli jedno pívo a čekali.
Moct v jednom okamžiku jedněma očima pozorovat slunce a zároveň Velký Kaňon je vážně nádhera. Od okamžiku, když se spodní okraj sluníčka dotkl kaňonu trvalo pouhé tři minuty, než jej následoval jeho horní okraj.


Ochladilo se a my museli pokračovat v cestě. Počkali jsme chvíli na autobus, který nás hodil k našemu autu, po cestě se zašli napapat do Wendy´s a ještě stihli krátký dokument o kaňonu v místním v Imaxu.


ubytování: Flagstaff

Žádné komentáře:

Okomentovat