Čtvrteční program jsme byli nuceni kompletně přeplánovat... Měli jsme v plánu navštívit NP Grand Teton s jeho nádhernými výhledy jako z tapet z devadesátek. Takové ty pohledy, které když najdete na google mezi wallpapers říkáte si, že je to tak nádherné až je to kýčovité... že tohle je už na Vaší plochu moc. Bohužel mohu vyvolávat jen tři roky staré vzpomínky, letos se Grand Teton nekonal kvůli nepřízni počasí. Už v Yellowstonu to byl docela záhul v teplotách mírně nad bodem mrazu semtam se sněhem s deštěm. Na Teton hlásili to samé ale v Tetonu nejsou žádné zpevněné chodníčky. Navíc z výhledu na hory bychom s ohledem na déšť a mlhu měli nic. Takže jsme se rozhodli přehodnotit plán a posunout vše ó den. Zaplacené ubytování jsme opustili ó den dřív a vydali se zpět směrem na jih do Twin Falls.
Twin Falls je městečko ležící u téměř neznámého nicméně i tak impozantního kaňonu vlnícího se společně se Sneak River. Nejprve sme se zastavili u informačního centra, abychom zjistili, že návštěva oněch dvou vodopádů, Twin Falls a Shoshone Falls si vyžaduje cestu asi 20 mil zpět. Vydali jsme se tedy na cestu, abychom se mírně ztratili... respektive, my se ne neztratili, jen sme nevěděli kam jet. Zadala jsem do navigace něco, co jsem se domnívala, že by mohly být Twin Falls. Sigic (navigace) nám přesně v okamžiku, kdy jsme zastavili před začátkem obrovského zavlažovacího stroje a kdy jsme si řekli, že tohle určitě není správná cesta sladce oznámil: "dojeli jste do cíle". Stáli jsme uprostřed pole na kamenné cestě, která se v následujících několika metrech měnila spíš v necestu než-li cestu.... A Sigic měl ještě dost odvahy se zeptat, ověšený srdíčky, jak bychom ohodnotili tuto aplikaci. Všichni sme se smáli.
Správnou odbočku sme samozřejmě našli, jen ó pár míli dál... což byl víceméně zázrak s ohledem na velikost písma na značení. Vodopády byly pěkné nicméně nejednalo se ó nic což bych ještě neviděla.
Správnou odbočku sme samozřejmě našli, jen ó pár míli dál... což byl víceméně zázrak s ohledem na velikost písma na značení. Vodopády byly pěkné nicméně nejednalo se ó nic což bych ještě neviděla.
Shoshone vodopád byl rozhodně lepší, nicméně bohužel nebyl ve své plné síle. Tekl z něj takový spíš čůrek... Takže podívaná nebyla natolik efektní. Nicméně pohled na kaňon, kde se v minulosti dolovalo zlato byl úžasný. Já s Ondrou, Gabkou a Kamim sme byli ještě na oběd v mexické restauraci a bylo to to bezkonkurenčně nejlepší jídlo, co sem z mexické kuchyně ochutnala. Pak jsme si jen nakoupili v Rossi a dali se na úmornou tříhodinovou cestu do Salt Lake City. Za celodenní podpory vydatného deště.
Žádné komentáře:
Okomentovat