19.9. den kdy končí náš trip v NYC a chystáme se na západní pobřeží juhuuu. NYC byl hooodně výživný, člověk by tady mohl strávit klidně měsíc a pořád by měl co dělat. I když byl občas trochu víc stinky (rozumej smradlavý) tak mě nadchnul a ráda se sem někdy vrátím. Teď už k naší cestě na letiště. Večer jsme se pobalili, objednali uber a lyft (neco jako taxi) a zalehli do postele. Ve 3 ráno nám zvonil budík a my rychle spěchali před dům a čekali na náš odvoz. Měli jsme tři auta, z toho 2 přijely na čas a třetí to naše (Monca, Gabi a Kamča) pořád nikde. Čekáme, čekáme a pořad nic tak už v menším stresu obvolavam taxi v okolí ale nikdo nas z jersey nechce vzít. Volám Ani, volám El a snažím se to nejak vyřešit. Chci objednat nový uber ale nefunguje mi to. Chci objednat nový lyft ale taky to nejde. Panika narůstá a já už se vidím jak prodlužujeme svůj pobyt v Jersey. Zázrakem se mi nakonec povedlo rezervovat dalšího řidiče přes lyft, který byl jen 3 minuty od nas, takže štěstí v neštěstí. Pan řidič byl moc milý, rychle nás zavezl a já mu byla moc vděčná a děkovala tomu, kdo nám ho seslal. Tak jsme se přiřítili na letiště,šli na odbavení, já už se zlou předtuchou, že můj 'kufřík' bude mít trochu nadváhu, no a taky že měl. Paní se na mě pěkně usmála a že prý 100$ příplatek. No tak to tedy ne! Honem vše přehrabat, vyházet, přebalit a jde se znova. Na podruhe to vyšlo, huraaaa! No tak si mašírujem k další kontrole, tentokrát má problém Eliška s batohem. Nelíbil se jim tavený sýr, asi byl moc krémový a krémy se vozit nesmí haha. Paní Věrka má taky nějaký problém. I ona byla podrobena důkladné kontrole a to konkrétně náš pytlík rýže a ovesné vločky. No co kdyby jsme tam něco pašovali. Rýže se sype po stole a paní nevěřícně kouká co to vezem. No jo jsme Češi, přece to nevyhodíme! Tak si říkáme, že už máme snad vše zlé za sebou. Jdeme do letadla, už máme startovat ale nějak to trvá. Pak nám oznámí, že cosi nefunguje a musíme zpatky k gatu. Bože to nám to začíná ! Tak jsme na bráně a prý už to opravili, jen nefungovala nějaká kontrolka. Letadlo po hodině spoždění konečně vzlétá a my mame před sebou skoro 5 hodin letu. Let byl v pohodě ale pro mě dlouhý, jelikož jsem ani na chvíli nespala. Sedadlo uprostřed vedle dvou cizích lidi holt neni žádná výhra. Po 5 h jsme dosedli na zem v Salt lake city, teplota 11C nás vskutku nepotěšila a mě se hned zastesklo po našem slunečném Outer Banks, dlouhých plážích a terásce na našem baráčku. Po vyzvednutí kufru jsme šli pro klíče k našim autíčkům a jeli se najíst. Pak jsme nakoupili v rossovi nějaké oblečení a vyrazili na cestu do Idaho falls kde máme ubytko. Před ubytováním jsme ještě nakoupili zásoby jídla a ubytovali se. Byt byl krásný a prostorný se vším potřebným, při příchodu nastalo dohadování kdo kde bude spát a celá scénka připomínala scénu z filmu sám doma před odletem. Poté jsme s Anet uvařily delikatasu v podobě špaget a omáčky z konzervy s párkama. Otevřelo se vínko a prý to bylo delicious,tak asi jo teda. Můžem se vdávat. Pak se plánoval další den, kam půjdeme v Yellowstonu a v kolik budem vstávat, abychom toho stihli co nejvíc. Unavení a v lehkém alkoholovém opojení jsme ulehli ke spánku.
Žádné komentáře:
Okomentovat