Welcome in Marrakech!!! 24.11.2015

Jupiii, konečně den naší cesty do Maroka a Marrakesche nastal a my se mohly v 11 hodin huelvskeho času vydat na cestu do Sevilly. Jely jsme blabla carem s jedním policistou žijícím v Huelvě ale pracujicim v Algeciras. Pověděl nám, že fakt nemá rád “moje město” (:D), že žil 6 let na Mallorce, že procestoval půlku světa a jeho žena pracuje v Miami. Divný týpek na Španěla:D.V Seville jsme si daly Na Patricijino přání pár fotek (dobře, asi 30:D) na Plaza de Espana a vydaly jsme se na cestu na letiště.

Co je zábavné.. zpáteční letenka do Marrakesche nás vyšla jednoho na 20€, ale za cestu z Huelvy na letiště jsme nechaly hned 9€.

 No a pak jsem jsme byli v letadle, pak jsem usnula, pak sme při stali v Maroku, počkali na odvoz a pak šli ven. Ou God! Zirala jsem na to s otevřenými ústy. K hotelu jsme jeli normálni “civilizovanou cestou” ale šli jsme se kouknout právě do oldtownu a to bylo něco neuvěřitelného! Všude spousta pokřikujících lidí, resp. mužů prodávající různé druhy jídla, od ovoce,zeleninY, přes syrové po pečené maso, koření, ořechy, sušené ovoce! Jak rada bych toho všeho koupila kilo a poslala domů! Fíky se tu prodavaji po kilech za směsné penize a u nás? Dvě dl čerstvého pomerančové džusu vyjde na 4dirhamy tj 40 centů € tj 10kč!!! Některé stánky vypadají dost dobře, to asi proto že tam nemají místo pro to mít tam nepořádek, ale tam kde to místo je, tj. kamenné obchody, tak tam nepořádek Je. Ale samozřejmě né všude. Připadá mi to tu jako ve filmu, dost lidí na sobě má t tuniky nebo jak to nazývají, všude motorky, mezitím pár povozů s koňma, ciklisti v tunikách, osel, hluk. V oldownu uzoučké často nízké uličky, dveře toho specifického věžovitého tvaru, do toho kočky, odpadKy, mezitím lidí prodávající sladkosti a nabízející jiné věci. Dali jsme si taky jídlo. 5 € za úžasný mátový Čaj a jehněčí se švestkami. Přinesli nám to všem ještě vroucí přímo z péče. Chuť byla úžasná jen v mém jídle jsem měla docela dost kosti, takže jsem se tak trochu musela dojist místním úžasným chlebem. A zítra máme v hotelu snídani tak fakt doufám, že nebude ani trochu evropská! Došli jsme na naší vycházce taky na takovou místní hlavní třídu a náměstí a byly tam hloučky lidí hrajících místni hudbu plnou těch divokých zvuku, všude byli lidi, rušno, vůně, pach, tak 150cm stařeček a já nějak uvnitř pochopila, co na tomhle lidí fascinuje.