Probudili jsme se do krásného
slunečného rána ALe do ledového pokojíčku se nám z našich vyhřátých postelí rozhodně nechtělo. Ano, už i tady přichází chlad. Náš výhled na benzínku spestřoval táborák na Chodníku a malinké přátelské profackování
dvou týpků. Pak jsme si dali snídani a vydali se do výru velkoměsta!:)
Pak jsme byli na
místní poměry (a na naše
taky) na dost drahém obědě
= 100dirhamů resp. 10€ vč
pití. No, ale když jste někde v 7členné skupině tak si úplně nemůžete poroučet... Dala jsem si něco s názvem „Pastilla de poulete“, což je místní specialita. Je to “placka”, která vypadá jako z listového těsta, ale je plněná kuřecím masem a zeleninou, přičemž nahoře je posypaná
skořící a politá trochou medu. Šílenost. Vlastně celá Medina - centrum je jedna velká restaurace. Všude se prodává
jídlo. Levné jídlo
(to co sme si dali my ne, chyba), sakra voňavé jídlo.
Následně jsme se vydali do “Saadské hrobky” (jedna z hlavních městských památek. Nejstarší hrobky datovány od roku 1557). Kde to vypadalo jako ve výše popsaných palácech. No, vlastně trochu líp: P. No a pak jsme se dali pomalu směrem do hotelu. Zastavili jsme se ještě na Djemaa El Fna.
Náměstí řekněme s atrakcemi pro turisty. Opice na vodítku. (Milý Marakeachan přišel k naší polské skupině a nechal na Martina skočit opičku. Všichni se s ní pofotili A pak se ohromně divili, když jim nadal do motherfuckerů po tom co mu za tuto “službu” řekli jen děkuji: D) Tančící hadi. Dítě ukazující Vám přemet, aby ste mu dali peníze. Lidí v krojích, se kterými se můžete za peníze vyfotit. Ale hlavně ten úžasný hluk, který neuslyšíte asi nikde jinde na světě. No a pak SME se po 10 hodinách na nohou vydali k hotelu. Tři znás odešli na šišu a 4 z nás, vč. mě se ubrali do postele. Dobrou.
Ten nás pohltil hrozně rychle, doslova Vás to do sebe vcucne! Naší první zastávkou bylo “Medersa Ben Youssef” neboli starobylá kolej pro studenty jež je součástí stejnojmenné mešity. V 16.století tam žilo téměř 900 studentů. Rozhodně nemám představy, jak se tam vešli. Místy byly nádherné vyřezávané stropy, kamenné ornamenty, místy jsme si dělali legraci, že to vypadá jako vězení.
Pomalu jsme se pak courali městem a celkem jsme byli (mám ten dojem) ve dvou ve své době palácech. Jako musím říct, že mi oba připadaly hodně podobné. :D. Stejnáhliněná barva, stejná úroveň rozpadu, ale taky místy nádherné řezby ve dřevě, malby na něm, rytiny v kamenech.
 |
| Obchod s kořením a čaji. |
Následně jsme se vydali do “Saadské hrobky” (jedna z hlavních městských památek. Nejstarší hrobky datovány od roku 1557). Kde to vypadalo jako ve výše popsaných palácech. No, vlastně trochu líp: P. No a pak jsme se dali pomalu směrem do hotelu. Zastavili jsme se ještě na Djemaa El Fna.
Náměstí řekněme s atrakcemi pro turisty. Opice na vodítku. (Milý Marakeachan přišel k naší polské skupině a nechal na Martina skočit opičku. Všichni se s ní pofotili A pak se ohromně divili, když jim nadal do motherfuckerů po tom co mu za tuto “službu” řekli jen děkuji: D) Tančící hadi. Dítě ukazující Vám přemet, aby ste mu dali peníze. Lidí v krojích, se kterými se můžete za peníze vyfotit. Ale hlavně ten úžasný hluk, který neuslyšíte asi nikde jinde na světě. No a pak SME se po 10 hodinách na nohou vydali k hotelu. Tři znás odešli na šišu a 4 z nás, vč. mě se ubrali do postele. Dobrou.
Žádné komentáře:
Okomentovat