Vstávali jsme velmi brzy tedy v 6 neboť v 7 nás čekal
odjezd do pouště, přes pohoří Atlas. Nějak jsme byli všichni přesvědčeni, že
tam za dvě hodinky budeme a nějak sme byli na místě až v pět, ale to bych
předbíhala. No nicméně z Marrakeche jsme vyjeli v 8 a pomalu jsme se
přibližovali k pohoří Atlas. Než jsme se preš Atlas dostali, zabralo nám to
opravdu hodně času a můj žaludek byl dvakrát ve fázi, že víc zatáček nesnese.
Naším minibusíkem jsme se dostali až do 2216 m. n.m. a vždy jsme zastavili,
abychom vyfotili nějakou cool fotku a pokoukali.
Kolem jedné hodiny jsme se dostali do města kde budeme zastavovat dnes (píšu zpětně) a pan řidič se nás pokusil jako stádo oveček nahnat do jedné restaurace. Nejlevnější jídlo tam měli za 7,5€ takže jsme se vzali a odešli.
Poté nás čekaly další tři hodiny v buse do naší cílové stanice. A nakonec konečně cesta na velbloudech a spaní na Sahaře! Vystoupili jsme tedy z busíku, nasedli jsme na velbloudy a dobrých 40 minut jsme se ubírali hlouběji do pouště. Jízda na na velbloudovi, který není velbloud, protože měl jen jeden hrb, je poměrně náročná (ale dělá Váš šťastnéééé!:D).
Pro nás je to dost nepřirozený pohyb, takže jsem fAkt nevěděla jak si sednout.
Téměř u našeho tábora jsme zastavili a z velbloudích hřbetů pozorovali západ slunce. Nádherná show. TV Sahara v plné síle. Pak jsme sesedli, dali si věci do stanů a na kobercích na písku si dali marocký čaj. No, lepší čaj než v Maroku jsem nikdy nepila. Za pár chvil jsme byli pozvání na večeři. Ke každému stolu byla přinesena typická marocká mísa uvnitř níž bylo připraveno kuřecí se zeleninou. No náš stůl byl v nevýhodě neboť nás bylo sedm,takže jsme se snědli vše. Následoval odpočinek u ohně, kde naší hostitelé zpívali a hráli na bubny. Jak jsme se později dozvěděli, bylo jim od 23 do 27 let. Když odešla většina ostatních lidí do ubikací (neboť nás bylo asi 30) kluci vytáhli svè chytré telefony s FB, WhatsApp s podObnými appkami A ukázali nám pár fotek, které komentovali jako: ou, there was really big sand a podobně:D. Taky jsem se dozvěděla, že během léta je tak 55 °C ve stínu, což by mě ani tak nešokovalo, ale co mě rozhodně překvapilo bylo, když mi řekli, že teď je pro mě zima (v zimě cca 19°C) a že léto je jejich oblíbené období! A já celou dobu žila s tím, že oni chudáčci čekají až přijde blahodárná zima a oni ne. No a pak se šlo konečně spinkat (kolem půl 10). Měla jsem (a stále mám) na sobě oblečený všechny své věci, ale ani tak bych neřekla, že mi bylo nějak teplo...
Kolem jedné hodiny jsme se dostali do města kde budeme zastavovat dnes (píšu zpětně) a pan řidič se nás pokusil jako stádo oveček nahnat do jedné restaurace. Nejlevnější jídlo tam měli za 7,5€ takže jsme se vzali a odešli.
Poté nás čekaly další tři hodiny v buse do naší cílové stanice. A nakonec konečně cesta na velbloudech a spaní na Sahaře! Vystoupili jsme tedy z busíku, nasedli jsme na velbloudy a dobrých 40 minut jsme se ubírali hlouběji do pouště. Jízda na na velbloudovi, který není velbloud, protože měl jen jeden hrb, je poměrně náročná (ale dělá Váš šťastnéééé!:D).
Pro nás je to dost nepřirozený pohyb, takže jsem fAkt nevěděla jak si sednout.
Téměř u našeho tábora jsme zastavili a z velbloudích hřbetů pozorovali západ slunce. Nádherná show. TV Sahara v plné síle. Pak jsme sesedli, dali si věci do stanů a na kobercích na písku si dali marocký čaj. No, lepší čaj než v Maroku jsem nikdy nepila. Za pár chvil jsme byli pozvání na večeři. Ke každému stolu byla přinesena typická marocká mísa uvnitř níž bylo připraveno kuřecí se zeleninou. No náš stůl byl v nevýhodě neboť nás bylo sedm,takže jsme se snědli vše. Následoval odpočinek u ohně, kde naší hostitelé zpívali a hráli na bubny. Jak jsme se později dozvěděli, bylo jim od 23 do 27 let. Když odešla většina ostatních lidí do ubikací (neboť nás bylo asi 30) kluci vytáhli svè chytré telefony s FB, WhatsApp s podObnými appkami A ukázali nám pár fotek, které komentovali jako: ou, there was really big sand a podobně:D. Taky jsem se dozvěděla, že během léta je tak 55 °C ve stínu, což by mě ani tak nešokovalo, ale co mě rozhodně překvapilo bylo, když mi řekli, že teď je pro mě zima (v zimě cca 19°C) a že léto je jejich oblíbené období! A já celou dobu žila s tím, že oni chudáčci čekají až přijde blahodárná zima a oni ne. No a pak se šlo konečně spinkat (kolem půl 10). Měla jsem (a stále mám) na sobě oblečený všechny své věci, ale ani tak bych neřekla, že mi bylo nějak teplo...
Žádné komentáře:
Okomentovat