Okolo šesté hodiny ranní nás probudil slunce svit a spolu s
šumem Severního moře nás přivítal do dalšího dne. Je to krásný pocit slyšet při
usínání, probouzení šum moře... Uvařit vaječinu, kávu, nasnídat se a nabalit
nám trvalo hodinu a půl a pak už sme se rychle vydali do Hirtshal na náš
trajekt do Norska!
Nikdy bych nevěřila, že se na jednu loď vejde tolik aut,
karavanů a kamionů. Vypluli jsme v 9 hodin ráno. Prohlídli jsme si celou loď a
zakempili se v jednom salónku čekajíc, až nám plavba uteče. No a k plavbě na trajektu... Docela jsem v posledních měsících uvažovala, že bych příští rok ve
státech prubla cruis Karibikem. Ehm, nejsem si jistá, zda po tom nadále
toužím:D. Po půl hodině nepříjemných pocitů a úvah o tom, zda tentokrát dojde
na zvracení nebo ne, jsem si raději dala Kinedril a opět se začala radovat z
bytí.
Cesta trajektem do Langesund trvala čtyři a půl hodky, ale
celkem to trvalo, než všechny auta zase z trajektu vyjely. Oficiálně jsme tedy v
Norsku byli až okolo 14:00. Strachovali jsme se, že nás budou kontrolovat a
počítat flašky, ale páni na hranicích jen přísně koukali a nekontrolovali ani
pasy.
Cesty jsou tu klikaté, maximálně se dá jet tak 90 a často u cesty číhá radar
- asi proto mají nejnižší nehodovost. Cesta ubíhá, protože co chvíli se kocháme
krásou kolem nás. Norsko je opravdu nádherné, co chvilku jezero obklopené
skálami, řeky, spousta zeleně a pastev s kravičkama či ovečkama. Okolo šesté
hodiny večerní jsme dorazili k prvnímu kochacímu místu, k první atrakci, a tou
byl Lindnesnes fyr/lighthouse/maják. Tenhle maják stojí na nejjižnějším
místu Norska a láká především turisty, kteří se z trajektu vylodí v
Kristiansandu - my to tedy měli o pár set kilometrů dál:) Po majáku sme se
vydali směrem na Lysebotn, ze kterého se vychází na Kjerag. Jeli jsme zhruba další
dvě hodiny a celou cestu jsme pomalu pokukovali po místě ke stanování, což se
nám tedy moc nedařilo a nakoc jsme se zakempili u odpočívadla, kde bylo ale i
vecko, lavičky a spousta muchniček.
Žádné komentáře:
Okomentovat