Do Bukurešti jsem letěla přes Miláno (z Krakova), neboť se mi nepodařilo najít žádný přímější let. Alternativou byl přímý let z Vídně, nicméně co do časové náročnosti to vycházelo hůř.
Ve Vídni na mě již čekali dva další účastníci z Česka a to Markétka s Dominikem. Potkali jsme se asi okolo osmé hodiny večerní a Domča jako fanda fotbalu pádil na ubytko sledoval online nějaký zápas a my dvě na pivíčko. Za 10RON (cca 60Kč) sme dostali lahváče, ale jako byl dobrý, pokecaly jsme a šli jsme na ubytování. To jsme měly zařízené přeš Airbnb. Bylo v rámci možností pěkné, čisté, na Rumunsko cajk. Paní pro nás navíc připravila něco jako únikovou hru.. takže Marki s Domčou hráli a já ležela na posteli.
Další den jsme strávili camráním po hlavním městě. Je to opravdu město kontrastů, spousta krásných budov, ale zároveň i velké množství těch rozpadlých, odpatky atd. Prošli jsme se taky okolo druhé největší budovy na světe (hned po pentagonu) okolo parlamentu čili Caucescova paláce. Ten má 11 pater nahoru, 7 dolů a jeho podzemím vede cesta na letiště. No a vlastně moc nevím, jak to s tím souvisí, ale pustit nás tam nechtěli. Nakonec sme se dostali ale do nějakého divného muzea/galerie v útrobách budovy. Naštěstí byl vstup zdarma, jinak bych fakt této investice litovala. Taktéž sme si dali oběd v libanonské restauraci. Bylo to jakštakš a mělo bylo zbytek dne na zvracení... prostě sem se najednou rozběhla za nějaké auto, protože mě to fakt chytlo, ačkoli se tak nakonec neudálo.
Pondělní ráno jsme započali kávičkou, snídaní a procházkou po městě. Užívali jsme si poslední den a cpali se horem dolem. Podařilo se nám najit super nabídku za 18RON polévku, hlavní jídlo, dezert a ještě vínečko! No a pak už jsme se pomalu ubírali na meetig point, kde sme se měli sejít s Toleou a našimi budoucími přáteli.
Žádné komentáře:
Okomentovat