Brzy z rána, k raníčku, měli jsme s Ondrou
audienci v jednom rezidenčním pokojíčku. Navštívili jsme totiž
dům/residenci samotného honorárního konzula ČR pro San Francisco a byly nám vydány
naše nádherné náhradní pasy. Jak veselé. Podepsali jsme 4 lejstra, obkoukli
vilu pana Pivnicky, který ač je právníkem s českým jménem a českými
kořeny, neřekne ani prd česky a fičeli jsme zpátky do Santa Cruz, ze kterého
jsme ráno vyjeli. V Santa Cruz se nachází „vyhlášený“ zábavní park, který
shodou okolností leží hned vedle pláže.
Najdete tam několik horských drah,
zmrzlinky, kafíčka a další "carousel(y)". My vyzkoušeli horskou dráhu ze 30.
let a pokračovali jsme dál, neboť minutky z parkovného prchaly a ceny
v zábavním parku u pláže zas nejsou tak zábavné, jak by se mohlo zdát.
Na Sea Cliff jsme jeli.. ani nevím proč. Prostě jsme se asi rozhodli. Nevím z jakého důvodu, ale daná pláž je State Park. Takže za vjezd autem na parkoviště v parku je požadován poplatek kolem 10 dolarů. Nicméně když tam jdete pěšky, tak neplatíte nic. Takže jsme šli pěšky. Samozřejmě. Už když jsme se dostali na schody, které k pláží vedli, pocítili jsme nehorázný smrad.
Ondra začal spřádat teorie o tom, že pod schody zcela jistě leží mrtvý bezďák nebo tam bydlí, nebo něco podobného - nicméně nebylo tomu tak. Tento neskutečný smrad se linul z lodě, jež je už desítky let ukotvena u místního mola. Loď byla postavena na konci druhé světové války, jak jinak než-li pro vojenské účely. S ohledem na to, že se však válka blížila ke konci, byla tato prodána jedné firmě pro její soukromé účely. Společnost loď natrvalo zakotvila (vjela s ní na mělčinu) ve městečku Aptos a přistavila k lodi molo. Loď měla být využívána jako taneční molo, restaurace, kavárnička a taky se tak stalo. Nicméně netrvalo dlouho, společnost zkrachovala a loď se stala útočištěm pro stovky ptáků. Jež na ni .. kakají. Takže tohle k tomu smradu. Pláž byla pěkná, ale rozhodně ne krásná a k tomu ten neskutečný smrad ... Šli jsme na druhou stranu než kde foukal vítr, takže to bylo trochu lepší, ale i tak ... upřímně, znovu bych tam nemusila.
Další naší zastávkou bylo městečko Monterey, jež bylo
založeno španělskými osadníky (mám ten dojem) a které bylo jistou dobu také
hlavním městem Kalifornie. Na místním molu - Fisherman Wharf - jsme prolezli krámky a dokonce
z něj pozorovali lachtany a bobra plavajícího na zádech jak si v tlapkách
si rozbíjí mušli či co.
Pak jsme si prošli historické centrum tohoto městečka, ve kterém je dochována spousta historických budou. Musím říct, že město fakt žilo. Narazili jsme obrovskou španělskou svatbu, pak černou svatbu, baseballové utkání, promítání nějakého filmu v parku, a na plné molo. Pár žebráků se tam taky našlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat