Článek o tom, proč je na tom Texas tak dobře

http://www.penize.cz/dane/18268-texas-aneb-hodne-ropy-nizke-dane-a-levne-nemovitosti

"Lone Star Flag" pod tímhle názvem je známa vlajka Texasu, od které pak vznikla přezdívka Texasu "The Lone Star State".

VÝLET: Den dvě: Six Flags Fiesta (San Antonio)

Báječné, jednoduše báječné! Ale abych nepředbíhala... Vyjeli jsme asi v 6.30 ráno a ač byla cesta do San Antonia dlouhá, já si ji užila, neboť jsem spala:D K 6flags jsme dorazili chvilinku po desáté hodině.

S ohledem na to, že jsme si objednali vstupenky přes internet vyšly nás na 52 $ i s daní (cena na místě je cca 60 $). Stejným způsobem si lze objednat i parkoviště ale nevím jaká je sleva oproti těm 20 $, jež se platí na místě (jooo, 20 $ - sráči).  Takže jsme zaplatili tyto kruté sumy a šli si užívat atrakcí... Musím říct, že jsem se zamilovala do zábavních parků a téměř jsem na jednom z těch smrtonostných strojů vykřikla: "Miluju Ameriku!". To však bylo jen jednou a asi v momentě nějaké psychické křeče způsobené strachem ze smrti neboť jsem jinak prakticky nepřetržitě řvala jak odsouzená k smrti. Tento řev jsem prokládala zpočátku těmi nejsprostějšími slovy jež znám, později jsem přidala hysterický smích. Ano, bylo to boží!

Zmákli jsme ty nejlepší atrakce v Six Flags a bylo nám hej. S ohledem na to, že to vypadá, jako by 6Fllags ležel v nějakém starém lomu nebo na místě, kde se propadl kus země (kolem toho celého obrovského prostoru,kde se park nachází jsou skály/skála/velký šutr) byl zážitek z horských drah vážně skvělý. Část dráhy byla totiž postavena dole, část nahoře a my tak měli báječný výhled na město. Kus jedné z drah byl dokonce v jeskyni. Z vodních atrakcí jsem si nejvíc užila takový trychtýř do něhož jste spadli na velké nafukovací duši pro čtyři lidi. Na tomhle jsme byly s holkama dokonce 2x. Největší strach jsem ale měla z tobogánu, který je tak  prudký, že se pod Vámi propadne dno. Vypadalo to vážně smrťácky... zavřeli nás do takové kabiny a vypadalo to,že nás chtějí vystřelit na měsíc. Nevystřelili. A nakonec sme se shodli,že to bylo dokonce dost slabé. Byl to totiž takový fičák, že ste se nestihli ani bát a byli ste dole.

Do 6flags bych jela určitě znova, byla to fakt pecka! Užili sme si to fakt do mrtě - od otviračky do zavíračky. Byli sme mrtví ale šťastni... Domů jsme dorazili ve 2 ráno.

Upozornění: V 6 Flags se nesmí natáčet, resp. nemůžete se natáčet ani fotit na atrakcích. Takže pokud máte GoPro doporučuju chest pás:D

VÝLET: Brazos Bend State Park - Galveston Island - Kamah Boarddwalk

Na výlet nás vyrazilo pět a to já, Ivon, Ver a Luki s Marťasem. Ivon s Lukinen ráno vyzvedli auto a potom jsme po menších prostojích konečně vyrazili.
Prvním zastavením byl Brazos Bend State Park. Jedná se o státní park, kde vedle stovek veverek (a jiných živočichů) žijí především aligátoři, kteří tam tak nějak volně pobíhají. Ano, slyšíte správně... teoreticky si na ně můžete sáhnout, prakticky by ste se od nich měli pohybovat ve vzdálenosti 10 m. Já jakožto klasický "rulesbreaker" sem od nich byla tak tři a když připočteme mou prodlouženou ruku GoPro tak z toho vychází fakt super fotky... doufám tedy. V parku jsme strávili asi 2 - 3 hodiny a viděli jsme něco okolo 8 aligátorů.  Z většiny jsme však viděli jen oči či hřbet ale jednoho jsme viděli nádherně celého neboť se právě flákal na kmeni.

Vidíte ho, aligátora?

 Bohužel jsme ale nepotkali žádného macka, který by naháněl hrůzu jen z prostory svého bytí (mě teda - nějak sem si nepřipouštěla, že to jsou vlastně vraždící stroje). Potkali jsme ale bezpočet krásných ptáků. Těch vznešených, hubený, s dlouhýma nohama, kteří tady v Texasu žijí v šíleném spektru barev a velikostí. Ti se mi moc líbili. Stejně jako kačenky v naprosto úžasnéma barevném provedení a obrovský pavouk a veverky... no já jsem taková zvířátková. Když jsme odjížděli,.zastavili jsme se ještě v giftshopu, kde jsme si pochovali mimi aligátorka, který byl vážně rozkošný! 20cm bejbyno! Rozkošné... Skoro jako koťátko:D Celkově musím říct, že se mi v parku libilo. Od aligátorů jsem čekala víc (ač nevím co) ale celkově je park moc hezký... U jedné vyhlídky jsou úžasné stromy, pod nimi lavičky - já se tam úplně viděla s těma mýma pusama a ruksakama plnýma vína... (Jo holky, chybíte mi). Záchody jsou tam téměř čistější než u nás na poolu a zaměstnanci moc milí:)

Na molu.

Když já sem stromový úchylák.

Druhá zastávka na našem výletě byl Galveston Island. Zde jsou mé pocity řekněme... rozporuplné. Prvně jsme zajeli na Jamaica beach...ta byla celkem pěkná, ale pod pojmem celkem pěkná si nepředstavujte Chorvatsko! Pláž byla obrovská, široká, ale dost zanesená řasama... Tak moc, že si amíci odhrabávaji cestu asi hráběma či čím. Oceán byl tmavý, kolem ty řasy... Takže na dovolenou ani zadarmo. Smočili jsme si jen nohy... Nicméně kolem pláže byly úžasné domečky a domy postavené na kůlech, takže i s ohledem na pláž bych se tam asi vypravila znova, protože to prostě mělo svou atmosféru a vypadalo to všechno báječné. Tak nějak jinak, lidsky, živě. Ne jako v Missouri city, které je jako z letáků a mohli by ste ho s přehledem umístit kdekoli do států.

Beach!

Všichni:)

Pak jsme jeli přímo do města Galveston, do jeho centra, myslím si. Náš záměr byl téměř vznešený a to projít se po molu. Parkli jsme u Walmartu, trochu v něm nakoupili a šli jsme. Lidi, ... takový smrad jsem snad ještě necítila! Byla to hrozně široká pláž asi tak 20 m a poměrně dlouhá byla taky a celá opravdu celá byla zanesená řasama a to v tak metrové tloušťce. To všechno tam vesele hnilo a ještě veseleji smrdělo! Myslím si, že kdyby tam byl hnůj tak to není takový puch. Při některých poryvech vetru se mi chtělo téměř zvracet a to tam ti vtipálci (asi město) napsali, že se jedná o osmý div světa. Fakt krize.Takže tam bych znovu rozhodně nešla.
Poslední zastávkou na naší cestě byl Kemah Boardwalk.

Dalo by se říct, že je to takové molo okolo moře, kolem něhož jsou restaurace a podobné podniky a ještě za nimi různé kolotoče, pár stánků... takové malinké zábavní centrum s vůní moře.
To jsme si celé prošli a jali se hledat nějaký podnik s přiměřenými cenami, kde bychom se najedli. Zapadli jsme (po dloouhém vybírání) do jednoho podniku, který si říkal taverna a dali jsme si tortilu:D Všichni a každý jinou a myslím, že jsme byli spokojeni. Všichni. Do Kemahu bych jela klidně znovu. Fajn dovolenková atmosféra, pěkné prostředí a jako bonus tam na jednom náměstíčku zpíval nějaký muž španělské?(mexické?) písničky a vážně mu to šlo.

A završení báječného dne!

Carrie

Carrie
STEPHEN  KING

Někdo, někdy mi tuhle knihu doporučil. Něco ve smyslu: "Od Kinga si přečti Carrie". Nuže...četla jsem a došla jsem opět k závěru, že na sci-fi nejsem. Byla to ma druhá Kingova kniha a myslim si, že na hodně dlouho poslední. Nelíbilo se mi už jak byla napsána, prostě mi tam něco vadilo a nevsáklo se to... Děj byl celkem zajímavý ale myslím si, že až na ten konec a ty jevy v průběhu knihy poměrně tuctový. Nenadchne, neurazí. Samozřejmě, že konec celé knihy byl nejdůležitější, ale já ani v něm nespatřila to, pro co je pan King tak slavný. Děj spočívá zhruba v tom, že jedná dívka Carrie, která je nepěkně řečeno zaostalá a to především kvůli své matce - fanatické křesťance je ve škole šikanovaná. Ve škole dostane zrovna při těláku - ve sprchách svůj první menses a myslí si, že umírá. Ostatní holky po ní začnou házet vložky, smějí se ji atd. No a ona k tomu umí hýbat s věcmi...
...Myslím si, že tohle je tak všechno, co ke knížce mohu říct.

Černí baroni

Černí Baroni

MILOSLAV ŠVANDRLÍK

...aneb tohle jsem vážně potřebovala! Po neskutečně dlouhé době vtipná, ale opravdu vtipná kniha u níž jsem se smála nahlas a to většinu knížky. Příjemná změna po depresívním Kladivu na čarodějnice a divném Psí srdci.
Knížka vypráví osudy jedné vojenské roty a to především vojína Kefalína a jeho přátel či nadřízených. Jedná se vlastně o množství na sebe navazujících příběhů, takových vojenských historek o nichž by vám mohl vyprávět Váš táta (ale né o všech najednou, to by jeho játra nevydržela). V knize je tedy líčeno posledních pár měsíců služby Černých baronů a hlavně to, čeho se u toho dopustili.
Líbí se mi, že v Baronech najdete žádné soudy ani reptání směrem k oněm krutým 70. letům, takže Váš zážitek z téhle sladké komedie není ničím rušen (ono je fajn, jednou za čas zcela vypustit). No a dále se k obsahu vyjadřovat nebudu.. těch 150 stran sfouknete jedna radost a slibuji, že to radost bude. Jedná se o jednoduchý humor, nic náročného ale k čemu to? Pokud se chcete usmát sáhněte po téhle knize. Napsána je dobře, "příběhy" jsou zajímavé.

Děsivý pátek

Dělala jsem jen do tři a uteklo to moc rychle, doma jsem si dala Jill, trochu jsem pojedla a jela jsem se kouknout do Rosse. Po cestě jsem však narazila na oslíky a koně, jež se pásli přímo vedle Highwaye. No hroznou radost sem z nich měla.. šlo vidět, že jsou zvyklí na lidi, protože se vůbec nebáli. V Rossu hrozná prasárna! Tolik hader! Už se těším, až si koupím ty Vansy za 25$..ale to musím navštívit jiný outlet.
Doma mi holky oznámily, že jim u Walmartu ukradli kola! Obě! Sráči! To už jsou tři kola, která byla letos našim plavčíkům v Houstonu zcizena + jeden vykradený byt. Fakt super... Pak sem šla běhat a co se mi všechno nepřihodilo! Tak prvně sem zakopla o žábu. Hrozně jsem se vyděsila, protože sem cítila, že to bylo něco živého a velmi sem se obávala, že to byl nějaký zasranec had. Chodím běhat večer, tak kolem 3/4 na 9 a to už je prdlačku vidět, takže vlastně běhám ve stabilním strachu ze stínů a jejich obsahu. Říkám si: dobrý, žába to rozdýchá a já taky a běžím dál. Nicméně sem si já husa nevšimla, že se zrovna zavlažuje (veškerá upravovaná zeleň je tu automaticky zavlažovaná) a vběhla sem přímo do série zavlažování a před ním nebylo úniku. Jo, fajn, sice mokrá jak bych běžela maratón, ale to nevadí... už sem byla skoro doma. Cílová rovinka, posledních uprděnÿch 150 m a co se nestalo?! Potkala jsem svini hada! Byl 20 cm obrovský! Já vydala takový zběsilý výkřik, že se lekl i chudák had a synchronizovaně jsme v úleku oba nadskočili. A to na mou duši na psí uši. Viděla jsen hadá, jak se lekl. Možná si říkáte, že sem byla posraná z blbé úžovky, ale tady prý žijí jen tři druhy hadů a všechny patří mezi deset nejedovatějších na světě.
Fakt super .... A abych se nezapomněla vyjádřit se ke zdejší policii... Je to to samé ale v bleděmodrém, než doma. Nějaký idiot je zavolá, ať přijedou zprdnout bandu dospělých lidí z ČR a jsou tam raz dva. Holky na ně hodinu čekaly a nepomohli jim vůbec v ničem (leda v tom, že je ještě víc nasrali). Na to místo, kde měly holky kola mířila ne jedna kamera a krutopřísný Texas sherif nebyl schopen sprdnout zaměstnance Walmartu aby jim navalili záznam. Naše teorie je totiž taková, že ty kola prostě a jednoduše ukradl nějaký zaměstnanec. Walmart je takový trošku bordelářský obchod, takže se domluví ten s tím a ten s tím a s tím a kolo vrátí zpět k prodeji. Každý dostane 30$ a jsou spoko. Good job

Tady chodíme nakupovat:)

Kousek tohoto tejdne

Tenhle tejden byl v klidu:D A víte vše, co potřebujete vědět... Zpočátku týdne jsme na poolu rozkošnicky točili po hodině, hodině a čtvrt. V pondělí a úterý navíc chcalo, takže jsem z desíti hodil "makala" tak tři, maximálně tři a kousek. Krása prostě.

makáááme!

Já jsem si ve své pracovitosti projížděla co mi Ondrášek stáhl krásného do čtečky a narazila jsem na Černé barony. Mnozí z Vás to asi viděli, ale já ne a fakt sem si to užila. 150 stran, které tahle knížečka má jsem "stáhla" během jedné krásné (úterní) směny. Ten den taky setsakramensky chcalo.. takže prostě bájo:)

Na večer nám jedni kamarádi připravili hambáče, k tomu jsme si dali pivko (to výborné 8%) a den byl úspěšně završen. Hambáče jsme bohužel museli připravovat vevnitř neboť správce našeho komplexu takzvaný Teplý čmoud je ještě větší sráč, než jsme si byli bývalí mysleli. Učinil čupr rozhodnutí, že u našeho bazénu můžeme být pouze do devíti, což je s ohledem na to, že z práce jezdíváme po půl deváté dost k prdu. Domníváme se, že toto rozhodnutí je rasistického charakteru, neboť čmoud je tak trochu black a my jsme white (ač já už sem tak trochu brown). Mohli by ste říct: "Tak serte na pravidla,ne?" Ale ten neznaboh na nás drze zavolá šerifa (to sou taky pěkní ... hovada - ale k tomu později) a je po srandě. Nemůžu říct, že tam po deváté hodině nelze sedět, ale zase žádná vetší grilovačka tam být nemůže a když nemá ten bukanýr náladičku, tak ani menší...

Vojta s Lukim vařili a dopadlo to výýborně!

a tady pohled z blízka:

Ve středu jsme měli in-service training, na kterém jsme opět dělali kulový ale! dostali jsme vyplatičku. Rovnou od tam jsem fičela k Severinovi pro šek a pak hurá do First Collony Mallu. Byla jsem ve dvou outletech a pak jsem fičela do Victorky. Hodláme objednávat s holkama z netu (je to levnější) a tak jsem musela zjistit, jakovou mám velikost. Neodolala jsem však a koupila jsem si sportovní podprdu i s daní za 17$ (můj sedmý kus oděvu co jsem si zde koupila a 4. na sport). Mezitím mi však volal Lukáš, jestli nechci jit makat na Club. Než jsem se však dostala domů, už mě nepotřeboval. Ozval se mi však později, tak jsem si šla zalifeguardovat alespoň na 4 hoďky. Ten den jsem na kole ujela bezmála 40 km a k tomu radne s Jill... Ve čtvrtek jsem měla volno. Spinkala jsem do 9 hodin (!!!) a po probuzení mě Verča potěšila tím, že s ní můžu jít cleanovat bazén. Daly jsem si dlouhý a velmi výživný hovor s Ann a fičela jsem do Bank od America. Tam mě ti sráči nasrali hned 2x. Za každý šek jednou. Za prvé, že mi moje super výplata bude dostupná až za usmolený týden (WTF!) a zadruhé, že k výběru toho druhého šeku potřebuji i Severina - neboť je tam jeho jméno. Sem myslela, že mě jebne... Nenávidím ten jejich posraný šekový systém! To je ještě debilnější věc, než ty jejich chodníky.. Takže jsem mírně rozladěná jela s Ver upratovat bazén. Šlo nám to od ruky... Krásné bylo, jak ho Verča zametala metlou:D.

 Pak jsem jela ho HEBu a udělala ooobrovský nákup. Nakoupila jsem zároveň i na večeři, kterou jsem dělala pro všechny. Jednalo se o zapekanou brokolici s kuřecím masem a bramborami. Všem to prý chutnalo a mě určitě:)

Píseň ledu a ohně

Píseň ledu a ohně
GEORGE RAYMOND RICHARD MARTIN

Čtivost: 80

Obsah: 90

První knihou, kterou jsem zde dočetla, byl Tanec s draky. Touto knížkou jsem také slavnostně a konečně zdolala celou rozsáhlou sérii Píseň ledu a ohně. S ohledem na to, že jsem přečetla všechny díly série a s ohledem na to, že už ani nevím, co v té či oné knize bylo, shrnu to dohromady.

Ti, jež mě trochu lépe znají, jistě vědí, jaký jsem fanoušek PLO... Začala jsem ji číst někdy v únoru po zkouškovém a skončila jsem před třemi týdny. Série mě vždy velmi bavila, ale musím uznat, že na přečtení je to vážně velmi náročné. Můj optimistický odhad je, že má PLO 3,5 tisíce stran - já jeden díl vynechala, neboť jsem jej znala ze seriálu, ale i tak se jedná o cca 2700 stran a to je i pro otrlého a ledasčemu přivyklého čtenáře opravdu hodně (na jednu „knihu“). Nejedná se jen o čas, který jsem sérii věnovala, ale mnoho stran představuje především mnoho děje, jež je v případě PLO velmi spletitý, náročný a tvoří jej stovky postav (systematicky umírajících). V knize je také popisováno, co se odehrává ve stejném okamžiku na mnoha místech, ale zároveň se i široce propírá historie Sedmi království a díky čemu došlo k tomuhle nebo támhle tomu ... Toto pak ke konci série mělo na mě jakýsi vyčerpávající vliv a nějak už jsem chtěla, aby byl všemu konec ... Hrůza, co? Dobrou radou by mohlo být ne tak hltavé čtení. Přečtení pár kapitol denně, pomaloučku, polehoučku – neuspěchat to. Ale jak takhle číst Píseň ledu a ohně, to opravdu nevím. C. R. R. Martin je ve svém oboru totiž opravdovým velikánem, čímž se dostáváme opět k tomu, že série opravdu stojí za to. Kolikrát se od toho nešlo odtrhnout! Knihy jsou dopracovány do nejmenších detailů, všechno souvisí se vším a každý s každým. Opravdu bych chtěla vidět pracovnu, kde knihy autor psal, protože jenom aby se neztratil v historii, jménech, geografii Sedmi království – to muselo stát opravdu spoustu úsilí. Dle mého názoru, série stojí opravdu za to! Je totiž opravdu krása pozorovat život v téhle „bájné“ zemi:) Obávám se však, že málo lidí se do této symfonie pustí a raději se spokojí s televizní verzí (která do 4.série nebyla vůbec špatná).

Kladivo na čarodějnice

Kladivo na čarodějnice
VÁCLAV KAPLICKÝ

Čtivost: 65
Obsah: 50

Tuhle knížku jsem si vybrala, dá se říct, jen tak. Právě jsem dočetla Psí srdce a nevěděla jsem, k jaké knize se uchýlit. Musím říct, že knížka je moc pěkně, chytlavě napsána -  velmi dobře se mi četla a to i přesto, že děj není bůhvíjak spletitý, náročný a je vlastně dost předvídatelný. Někteří z Vás možná viděli film Kladivo na čarodějnice, který byl podle této knihy natočen. Děj se odehrává na Moravě, respektive v okolí Šumperka a Velkých Losin. Doba byla těžká, jídla nebylo moc a proto se lidé snažili zajistit si obživu jakkoli. Jedné z místních žen nedojila kráva tak, jak měla. Proto se domluvila s místní žebračkou, že místo toho, aby u svatého přijímání v kostele hostii snědla, schová ji a dané ženě ji předá. Ta ji pak dá své krávě, která začne dojit, žebračka dostane za odměnu jídlo... Nicméně žebračka byla při této svatokrádeži nachytána a převezena na losinský zámek, kde se mělo rozhodovat o jejím osudu. Byli přivoláni faráři z okolních vesnic,kteří měli společně s losinskou hraběnkou rozhodovat o osudu nebožačky... Bylo rozhodnuto tak, že se zavolá známý inkviziční soudce pan Bobling z Edelstatu, jehož přecházela velmi krutá pověst. Jen jednomu jedinému z knězů se to nelíbilo, a to děkanu Lautnerovi, který je také hlavní postavou díla, avšak proti ostatním nic nezmohl..
Pan Bobling, ačkoli se prezentuje jako posel boží je výsostně prohnilou osobností, které jde jen o osobní prospěch a užitek k jejichž dosažení se neštítí ničeho... Je nechutné celou knihu sledovat,jak se nikdo, kdo má tu pravomoc odsouzeným pomocí s ničím takovým nenamáhá. Ať už že své pohodlnosti, nebo že strachu, že by mohl být také označen za čaroděje. Je krásně vidět, jak se lidé při vidině nebezpečí promění ještě ve větší ovce, než doposud byli a snaží se si zachránit krk i když tím mohou potopit mnoho nevinných lidi (a to nemyslím výpovědi vynucené při mučení).
Je hrozné, kolik žen ale i mužů za celou lidskou historii zemřelo jen kvůli hloupému označení, že jsou čaroději a kolik úchyláků a sadistů si na tom udělalo dobře.

Knížka je dobře napsáná, děj není nijak spletitý, ale není nudný, člověka zajímá, jak to vlastně  všechno dopadne. Nicméně je výsostně ponurá (což nemusím) a budí v člověku pocit, že veškeré dobro, láska a víra jsou vlastně úplně k ničemu.

JÍDLO A CENY

Řekla bych že ceny potravin se tady moc od ČR neliší. Respektive jak co a jak jde. Ani ne 500 m od Heritage máme ALDI což je dle mého názoru americká modifikace LIDLu. Je tady poměrně levno, dost věci resp. potravin zde lze pořídit levněji než v HEBu či Walmartu. Nicméně zde neni tak široký výběr a pro některé věci tedy musite jinam. Pro klasické potřeby ale ALDI určitě stačí.

Ananas 0,99$/ks,
Banány 1,00$ necelé kilo,
Bacardi 1,75l 26$,

Burákove máslo 2,49$,

Chipsy - obrovské!:D - 1,98$,

Citron 0,20$(-30$)/ks,

Housky 4ks v HEBu/1$,

Jablka 0,59$/ks (!!!!!!),

Jogurt bílý/vanilka velké balení Pro Fit 1,79$,
Jogurt Greek 3,89$ (je fakt lepší),
Konzerva kukuřice 0,49$ (0,59$),
Konzerva zeleniny 0,65$,
Kuřecí prsa 6ks 4,80$,
Mleté vepřové maso 4 porce 3,60$,
Okurka 0,52$/ks,
Ovesné vločky (1,19kg) 2,29$,

Pesto malinké 1,40$,
Rajčata 5 ks 0,69$,
Rýže 1,36kg  1,59$,
Sýr 227g(8oz) 1,99$,
Toastovy chleba světlý 0,99$ - vydrží mi cca 4-5 dnů,
Toastovy chléb tmavý - není sladký! (skoro) 1,39$,
Těstoviny 240g/0,33$,
Zelený čaj - nejobyčejnější - 0,99$
(hrnec 4,63$, polštář 2,50$, deka 5,00$, )

CO TADY PAPÁM(E)?
SNÍDANĚ: Ovesné vločky s banánem, jogurtem, oříšky - pokud jsou
DO PRÁCE: Toastový chleba s "šunkou", sýrem a zeleninou, ovoce, něco dobrého
VEČEŘE: Veškeré možné kombinace těstovin s ledasčím, rýže s ledasčím...:D

Mé snídaňové menu:)

Z automatu v práci.

Jeden z prvních obědů. Ještě s masíčkem z domova.

Day off 2.7.

Takhle nabitý volný den jsem snad ještě neměla! V devět ráno jsme s holkama a Lukášem vyjeli do Shipley's donnuts. Báječná snídaňárna! Dali jsme si ve 4 lidech douzen tedy tucet tedy 12 donnutů. Takhle krabička vyjde na necelých 8 dolarů,takže to každého stojí 2$ (40 Kč) a pořádně a skvěle se nadlábne. Hned bych si dala další:P Můžete si vybrat, který "koblížek" chcete a že je si z čeho vybírat! Já teda příliš nemusím ty ovocné a tak jsem si dala s kokosem a pak ještě s čokoládou a ořechovým posypem. Poslední jmenovaný mi však byl bohužel sněden, tak si na něj dělám zálusk na příště.

Po snídani jsme jely s holkama do Bank of America. Musíme totiž zaplatit nájem a to tady lze jen prostřednictvím šeku. Ti pacholci chtěli 5$ za jeden šek a s ohledem na to, že  maximální možná hodnota šeku je 1000$, a my Ho chtěly v hodnotě 1255$ tak po nás chtěli 10$! Inu, vykašlali jsme se na to a šly jsme do Walmartu, kde nám stejnou transakcí provedli za 1,36$. Ve Walmartu jsem ještě koupila hrnec a nějaké ovoce a jely jsme domu.

Holky šly zaplatit nájem, který tedy činí 1255$ což je s ohledem na to, že bydlíme 4 nějakých 314$ na osobu + voda,elektřina.. Za tyto položky nám však účet ještě nepřišel. Doma jsem si iniciativně uklidila ve skříni, respektive v prádelně a šla jsem si zacvičit. S Jill samozřejmě:)

Vrátila jsem se domů a koukám,že mám zprávu od Lukáše, jestli nechci jít makat k nim na Sienna Club. Takže jsem si místo oběda dala chleba s burákovým máslem a vyrazila jsem. Bazén je od Herritage vzdálený necelých 8 km. Club je o něco větší než náš Riverstone, jsou tam taky plavecké dráhy a v jednom úseku je až 5 m hluboký... Z toho jsem měla největší strach.. aby se tam někdo nezapočal topit. Udělala jsem pár fotek,tak se koukněte,jak to tam vypadá;).

Doma jsem byla před 9 a ještě jsem si šla zaběhat. Mezitím Marťa v troubě udělat tuto luxusní americkou večeři... No, příliš zdravé to tedy není. Balení hranolek, které vyjde na 4 porce stojí 1,79 a nugetky asi 2,5$. Taky na 4 porce. Jedna večeře stojí tedy asi 21 Kč.

 Na chvíli jsem šla ven k bazénu, pokecat s ostatními... Protože to je takové naše náměstí, chvíli jsem si četla a šla jsem spát:)